0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura9. 7. 20057 minut

Trojskok dějinami

Mezi vědci světového formátu, jejichž odborná dráha byla významně spojena s Československem, náleží přední místo ruskému jazykovědci Romanu Jakobsonovi (1896–1982). Do Prahy přijel v sovětských službách roku 1920 a žil u nás až do konce roku 1939. Poslední měsíce se skrýval, protože věděl, jaká nebezpečí hrozí v protektorátu Židům, ale díky pozvání Kodaňské univerzity se mu povedlo uniknout do Skandinávie. Odtud se v červnu 1941 přeplavil do USA, kde nalezl definitivní útočiště.

Publikace Formalistická škola a dnešní literární věda ruská, kterou pro nakladatelství Academia připravil Tomáš Glanc, nese název cyklu přednášek, které Jakobson proslovil roku 1935 na Masarykově univerzitě v Brně. Text nebyl určen k publikaci, dochoval se jen ve strojopise a jeho první vydání vyplňuje zhruba třetinu svazku. V dalších dvou třetinách najde čtenář zasvěcený komentář a podrobné biografické i bibliografické údaje, tedy jakýsi zhuštěný úvod k Jakobsonovu dílu i osudu, ale také pozoruhodné pásmo dokumentů, které dokreslují některé aspekty Jakobsonova českého působení. Pro zdejší vědecké prostředí nejsou zrovna lichotivé.

Z Ruska přes Evropu za oceán

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Exilové putování Romana Jakobsona je příznačné pro století, kdy se tradiční intelektuální ohniska starého světa vinou dějin tříštila a porůznu přesouvala, čímž se myšlení vypěstované v určitém prostředí dostávalo do překvapivě nových kontextů. On sám byl účastníkem hned dvou významných vln: jako…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc