Zatímco na západě Evropy se bývalí nepřátelé smiřují, chorvatský prezident Mesič kvůli odlišnému hodnocení války odřekl cestu do Bělehradu.
Churchill jednou řekl, že Balkán vyprodukuje víc historie, než je schopen strávit. Jeho bonmot se opět potvrdil v souvislosti s 60. výročím konce druhé světové války. Jinde v Evropě se někdejší nepřátelé slavnostně smiřovali. V zemích bývalé Jugoslávie je tomu spíše naopak. Chorvatský prezident Mesič dokonce kvůli odlišnému hodnocení druhé světové války odřekl cestu do Bělehradu.
Četnici se vracejí…
Mesičovi vadil fakt, že srbská vláda 15. května organizovala četnické oslavy na Ravné Goře v západním Srbsku, kde také vystoupil ministr zahraničí Vuk Drašković. A proč to Mesičovi vadilo? Četnici byli příslušníci monarchistického odboje a 15. května se slavil počátek jejich akcí v roce 1941. Problém je v tom, že četnici toho proti okupantům moc nenabojovali. Strach ze sílícího vlivu konkurenčních komunistických partyzánů pod vedením Josipa Broze Tita je brzy přiměl k tu více, tu méně otevřené spolupráci s Němci a Italy. A vypjatý šovinismus je vedl k tomu, že nejčastěji se věnovali vyvražďování muslimských a chorvatských civilistů. Mesič je ovšem z druhé strany barikády – jeho otec byl významným partyzánským velitelem. „Nemohu přejít mlčením glorifikaci kolaborantského hnutí. Četnici za sebou nechali spoustu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
