Farmaceutické koncerny jsou terčem kritiky za „hanebný profit“ z lidských nemocí. Jejich „nemravná“ snaha už ale zachránila miliony lidských životů.
Velké farmaceutické společnosti jsou oblíbeným terčem. Kritici jim především vyčítají, že se snaží profitovat z lidských nemocí. Jak ohavné. Jenže jaksi zapomínají dodat, že díky „hanebné“ snaze o dosažení zisku už byly zachráněny stovky milionů lidských životů.
Meloun nad zlato
Vezměme si penicilin. Každý ví, že jej objevil Alexandr Fleming v roce 1929 díky zapomenuté Petriho misce, na níž se usadila plíseň. Tím ovšem příběh teprve začíná. Flemingův penicilin byl nestabilní, slabý a v klinické praxi bezcenný. Trvalo deset let, než Australan Howard Florey a židovský uprchlík z Německa Ernst Chain vyvinuli technologii, která poskytovala jeho čistou formu. Nebyli ovšem schopni vyrobit dost účinné látky.
V tomto momentě vstupuje na scénu farmaceutický průmysl. Tři velké společnosti (Abbot, Merck a Pfizer) poskytly Floreymu a Chainovi peníze a laboratoře. Výzkumný tým se usadil v americké Peorii (Illinois), kde byly k dispozici neomezené zdroje kukuřičného sirupu pro pěstování penicilinové plísně. Narazil však na další omezení: původní Flemingův kmen Penicillium notatum nebyl schopen vyprodukovat dost účinné látky ani v nejlepších podmínkách.
Vědci tedy začali experimentovat s dalšími druhy plísní. V roce 1943 pak objevila…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
