Hrozba jménem tsunami

Skoro všechno bylo špatně. Zemětřesení se objevilo v místech, kde ho nikdo nečekal. Systém včasné výstrahy neexistoval. A nejvíce postižená byla těžce zkoušená místa – indonéská provincie Aceh, kde již 26 let zuří boj za nezávislost, a krvavou občanskou válkou rozdělená Srí Lanka. Počet mrtvých dosáhl 150 tisíc.

Příliš drahá technika

Není to sice největší tsunami v dějinách, ale nejspíše mělo nejvíce devastující účinky a též zasáhlo nejvíce států. Zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice vzniklo na severním pobřeží Sumatry a přílivové vlny se následně šířily rychlostí 500 kilometrů za hodinu směrem k Indonésii, Malajsii, Thajsku, Indii, Srí Lance a Maledivám a zasáhly dokonce i africké Somálsko. Ironií osudu byl indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono v okamžiku neštěstí na návštěvě v provincii Papua – u obětí předchozího zemětřesení z počátku prosince.

Zatímco ničivému přívalu vody na severní Sumatru šlo jen těžko zabránit, jižní Thajsko dostihla přílivová vlna hodinu po zemětřesení a Indii a Srí Lanku až za dvě a půl hodiny. Bylo je možné varovat? Thajský meteorolog Thammasarote Smith v rozhovoru pro BBC řekl: „Thajská vláda měla hodinu na to, aby evakuovala pobřeží, a neučinila to. Zemětřesení se předvídat nedá, ale jeho následky – tsunami – ano.“ Rozhlas a televize tak nakonec vysílaly jen varování, že na jihovýchodním…