Ve hvězdách
Kdy skončila doba velkých námořních objevů? Nejspíše s Jamesem Cookem. Ten jako poslední z velkých navigátorských individualit na své poslední výpravě objevil Havaj, kde před 225 lety, 14. února 1779, také zahynul.
Proč byla Havaj objevena mezi posledními? Souostroví je sice plošně největší (nepočítáme-li Nový Zéland či Novou Guineu blízko australské pevniny), ovšem i nejodlehlejší v rámci celého Pacifiku. Například Magalhăes, byť překonal Pacifik čtvrt tisíciletí před Cookem, o Havaji neměl potuchy. Pro úplnost: jeden velký objev – Antarktida – přišel ještě pár desítek let po Cookovi, není už však připisován jedinci, ale víceméně anonymním velrybářům.
James Cook se narodil 27. října 1728 v Anglii, v rodině zemědělského dělníka. Ve svých 18 letech se nechal najmout na obchodní loď na Baltu, ale pak rychle postupoval: od námořníka první třídy až po kapitána ve věku 30 let. Tehdy dostal pod své velení první loď a v rámci války s Francií se s ní vypravil do Kanady směr Quebec – mapovat ústí řeky Svatého Vavřince. Není bez zajímavosti, že jeho mapy této oblasti se používaly až do začátku 20. století. V roce 1768 byl vyslán na první výpravu do Tichého oceánu, a sice kvůli pozorování průchodu Venuše přes sluneční kotouč, tedy úkazu, který Země zažije opět letos 8. června. Když se výprava po třech letech vrátila do Anglie, Cook zjistil, že úmrtnost posádky činila 43 %. Po…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
