Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
v51.gif

2004/51

Koupit vydání
v50.gif Vydání 5.–12. 12. 2004 v52.gif Vydání 19.–26. 12. 2004
Editorial
Editorial Tomáš Němeček
Minulý týden
Minulý týden Ivan Lamper
Scéna
Co se děje ve světě Matěj Stránský Televize Petr Třešňák Divadlo Jaroslav Pašmik Knihy Viktor Šlajchrt, Jaroslav Pašmik Výstavy Viktor Šlajchrt Tip Petr Třešňák
Dopisy
Dopisy Respekt
Diskuse
Mezi liberalismem a konzervatismem Boris Cvek Stát nesmí určovat morálku Jiří Gebert
Civilizace
Když živly berou domy Ondřej Kundra, Lucie Dorůžková „Dřív byly velké vlny jen v listopadu a prosinci. Dnes už jsou skoro každý měsíc,“ říká ustaraně sedmasedmdesátiletý tuvalský rybář Falealuga Apelamo a svůj zrak upíná k oceánu. Jeho obavy, které popsal časopis Smithsonian Magazine, jsou namístě: některé tuvalské domy už pod jejich přívalem zmizely pod vodou, a lidé tak přišli o střechu nad hlavou. Podobný osud potká během čtyřiceti let všech jedenáct tisíc obyvatel tohoto malého pacifického ráje. V důsledku globálního oteplování ho má totiž pohltit zvýšená hladina světového oceánu, proto se již dnes část Tuvalanů pokouší v okolních zemích získat azyl. Odborníci na migraci upozorňují, že lidí opouštějících své domovy kvůli zničenému životnímu prostředí každý rok rapidně přibývá. Jestli se vyplní nejčernější prognózy, v půlce století jich bude sto padesát milionů, což je pětkrát více než dnes. Jedním z možných cílů těchto běženců má být Evropská unie. Jak je na jejich přijetí připravená a čím k řešení tohoto problému může přispět Česko? Kaleidoskop Petr Jakeš Skandinávie hledá cestu k islámu Helena Březinová
Rozhovor
Nechceme přece škodit Tomáš Němeček LIBOR AMBROZEK (38) pochází z Hodonína. Vystudoval systematickou biologii na Přírodovědecké fakultě UK a pracoval jako přírodovědec v hodonínském muzeu. V roce 1990 vstoupil do lidové strany, v roce 1996 byl poprvé zvolen poslancem, v roce 2002 se stal ministrem životního prostředí. Je místopředsedou KDU-ČSL. L. Ambrozek je ženatý, má dvě dcery.
Téma
Zlatý déšť ke štěstí nestačí Eliška Bártová Peníze z evropských rozvojových fondů se pomalu, ale jistě stávají jedním z klíčových témat zdejší společenské diskuse. Jak se k nim dostat? A na co je využít? Každá rada či inspirace je dobrá – a ta, kterou nabízí Řecko, je opravdu nad zlato. Nejen proto, že jde o zemi nám podobnou počtem obyvatel i ekonomickou situací. Důležité je, že i po čtvrtstoletí v Unii patří Řecko stále mezi největší příjemce evropských peněz a zároveň mezi nejchudší státy EU. Za co ti Řekové vlastně celá léta utráceli a proč všechny ty miliardy nepřinesly kýžený efekt? Pro nováčka v kontinentálním klubu může být odpověď důležitou informací.
Zahraničí
Svět kolem Zbyněk Petráček Od Kosova k Haagu Filip Tesař Generále, vyčistěte chlév Tomáš Vlach Leitkultur nad multi-kulti Vrtěti Tymošenkovou Josef Greš Jako když se malé dítě spálí o plotnu – oficiální ruská rétorika k ukrajinské krizi nabrala za posledních čtrnáct dní obrat o 180°. Zatímco před volbami se ruský prezident Vladimir Putin dvakrát osobně sešel s promoskevským kandidátem Viktorem Janukovyčem a dal skrze média velmi výrazně najevo, s kým spojuje budoucnost Ukrajiny, po krachu listopadového prezidentského klání, označeného mezinárodními pozorovateli za zfalšované, přišel dramatický obrat. „Je nepřijatelné, aby se na voliče Ukrajiny vytvářel jakýkoli nátlak a nedal se jim prostor pro svobodnou volbu,“ řekl Putin tento týden během své návštěvy Turecka v reakci na evropskou kritiku zfalšovaných voleb a dodal, že Rusko vždy ctilo zásadu nevměšování do vnitřních záležitostí té či oné země – Ukrajinu nevyjímaje. Nicméně nejdokonalejší ilustraci postoje Kremlu vůči Kyjevu poskytl ruský zatykač na Julii Tymošenkovou. Přední činitelka oranžové revoluce se tak stala dokonce objektem stíhání Interpolu. Úkol pro cara Michal Sedláček Sedmý prosinec je zapsán do americké historie jako datum útoku na Pearl Harbor. Od letošního roku bude vnímán i jako den, kdy Kongres schválil konsolidaci tajných služeb pod jednoho šéfa – podle médií cara. Schválení reformy je přímým důsledkem práce komise pro vyšetření okolností, které umožnily teroristické útoky 11. září 2001, a tlaku rodin pozůstalých, jejichž blízcí zahynuli v sutinách Světového obchodního centra v New Yorku. Tři roky staré útoky zůstávají velkým traumatem a nikdo nechce, aby podobný šok musela Amerika absolvovat ještě jednou. I proto byl tlak na reformu tajných služeb mezi veřejností tak silný.
Ekonomika
Třikrát na okraj Marek Pokorný, Marek Hudema Zelená elektřina za pevnou cenu Lukáš Vácha Kdo z nás podváděl víc Marek Hudema Muži z radnice jdou k soudu Marek Pokorný Dva politicky citlivé případy se blíží k uzavření. V obou se šetří podivné hospodaření ve velkém městě a v obou je stíhaný významný politik opoziční ODS. Tím prvním je chomutovský senátor (a dříve starosta) Alexandr Novák, podezřelý z úplatku při prodeji obecních akcií, tím druhým bývalý kladenský primátor Milan Volf, jehož v březnu policie odvedla přímo z radnice a strávil 14 dní ve vazbě s obviněním za nezákonné financování kladenského hokeje a obcházení veřejných zakázek. A tentokrát existuje naděje, že případy neskončí do ztracena, ale u soudu.
Domov
Připomeňme si Jan Kovalík Poučný příběh o dobrém počtáři Jana Neumannová Šikmá věž v české PISE Eliška Bártová Díky posledním výsledkům mezinárodního výzkumu PISA už víme, že čeští žáci si mezi patnáctiletými vrstevníky nevedou špatně. Zlepšili se v tom, v čem byli dobří už při minulém měření, a zůstali na svém tam, kde ani kdysi moc nebodovali. Jenže nová PISA odhalila ještě něco podstatnějšího. Ukázala na problém, který vzdělanost české společnosti brzdí ze všeho nejvíc: selekce ve zdejším školství. O tom, že oddělování „lepších“ a „horších“ dětí, nepřináší nic dobrého, začali po letech mlčení otevřeně hovořit už i představitelé ministerstva školství. Do českých lavic tak možná konečně začne proudit čerstvý vzduch. Bezmála deset tisíc patnáctiletých Čechů porovnávalo své vědomosti s čtvrt milionem vrstevníků ze 40 zemí. A výsledky ukázaly, co už víme z minulého průzkumu před čtyřmi lety. České děti bodují tam, kde je možné se dopředu naučit poučky nebo postup, jak zadání řešit – v testech znalostí přírodních věd a v matematice. Zato ve čtenářské gramotnosti se čeští žáci propadli na hranici podprůměru a v testech zaměřených na řešení problémů se umístili v první polovině. Známá věc: zdejší školáci jsou zvyklí se hlavně biflovat poučky, nebo dělat rozbory vět, ale nikdo je už neučí, jak rozumět tomu, co čtou, a jak si nabyté znalosti dávat do kontextu. Ten problém už nelze přehlédnout a ministerstvo teď navrhlo lék: nový školský zákon ruší tradiční osnovy a dává díky rámcovým vzdělávacím programům každému učiteli a učitelce možnost odklonit se od rigidního způsobu vyučování. Vzhůru do země bez drog Jan Kovalík Jako blesk z čistého nebe zapůsobila minulý týden na odbornou veřejnost zpráva o nečekaném odvolání šéfa vládní rady pro koordinaci protidrogové politiky Josefa Radimeckého. „Pan Radimecký není po šesti letech ve funkci schopen přinášet inovační návrhy,“ znělo oficiální odůvodnění premiéra Stanislava Grosse. Vláda se přitom experta zbavuje ani ne měsíc po zveřejnění zprávy Evropské unie, která Česko za protidrogovou politiku chválí, a přesně týden před schvalováním Radimeckého strategie boje proti drogám na dalších pět let. Strategii pro boj s fenoménem, který se týká nás všech. Nácvik na diktaturu v Křeslicích Silvie Lauder Podruhé v historii Česka zrušil soud výsledky voleb na parlamentní úrovni a opět je to drama. Nutno přiznat, že oprávněně. Okolnosti zdánlivě nepříliš významných senátních voleb na Praze 11 totiž připomněly letitou válku o velké peníze, otevřely otázku úcty zdejších mocných k právu a zase o stupeň zjemnily tuzemskou citlivost k otázkám politické kultury. Poslední slovo bude mít – stejně jako před šesti lety – Ústavní soud. Povolání: špion Jaroslav Spurný
Komentáře
Ministr jako vzor Tomáš Němeček Duše Arnošta Lustiga Ruth Bondyová Grebeníčkova bublina Adam Drda Pusťme půlměsíc ke hvězdám Zbyněk Petráček První vrcholný summit Evropské unie po jejím historicky největším rozšíření. Co bude probírat, o čem rozhodne a jak ovlivní budoucnost nás, občanů EU? Letošek byl ve znamení velkých eurozáležitostí. Vedle rozšíření k nim patří uzavřená ústavní smlouva, napětí ve vztahu k muslimským menšinám po celém kontinentu a s tím zčásti související možnost vstupu Turecka, či hledání nového vztahu Evropy k Číně. (Dokladem posledního je summit EU-Peking, který proběhl ve středu v nizozemském Haagu.) Ve hvězdách Marek Hudema Život není jen příprava na přijímačky Jana Straková Čeští rodiče by mohli být spokojeni: v čerstvém mezinárodním průzkumu byly sice jejich děti mírně slabší ve čtení, zato uspěly v matematice, logických úlohách a vynikly v přírodovědě. Jako zpráva o tuzemském vzdělávacím systému však výsledky nijak povzbudivé nejsou – i nadále v něm mají šanci na úspěch především potomci vzdělaných a ambiciózních rodičů. Čeští žáci se kvůli vysoké selektivitě systému neustále připravují na nějaké přijímací zkoušky a podle téhož mezinárodního průzkumu do školy zpravidla nechodí rádi.
Kultura
Veselé pozdravy ze smetiště Karolína Ryvolová Nad romským výtvarným uměním stále ještě visí rozsudek Milana Knížáka, který před třemi lety prohlásil, že tvorba Romů nemá takové „parametry“, aby se mohla objevit v Národní galerii. V těchto dnech se po šesti letech putování světem vrátila domů kolekce toho nejlepšího, co naši romští výtvarníci vytvořili, a až do března příštího roku je k vidění v Muzeu romské kultury v Brně. Výstava Svět očima Romů dává dobrou příležitost na Knížákova slova odpovědět. Člověk na zemi je hostem Miloš Doležal Co je uvnitř, zůstane Jaroslav Pašmik Salgado na poslední cestě Jiří Sobota Na světě dnes asi není fotograf, který by dokázal zachytit úděl té chudší části planety tak naléhavě jako Brazilec Sebastiao Salgado. Desítky let křižoval nejzuboženější kouty světa s neochvějnou humanistickou vírou, že se bolesti lidstva dají léčit a fotografie tomu může napomáhat. Nyní se však něco zadrhlo. Reportér oznámil, že se pouští do svého posledního životního úkolu, snímky, které zatím představil na veřejnosti, překvapují – nejsou na nich žádní lidé. Jen žhavé potoky lávy, šupinaté záhyby plazích ocasů a planoucí oči horských goril. Mimochodem Viktor Šlajchrt
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte