Historie vyprávěná na notové osnově – tak by se dala popsat výstava Třetí říše a hudba, která až do poloviny ledna v pařížském Cité de la musique mapuje roli hudby v éře nacismu.
Do tématu návštěvníka uvedou dva obrazy z roku 1938. „Deutschland, das Land der Musik,“ čteme na propagandistickém plakátu. Říšská orlice tu rozevírá majestátně křídla, pod nimi opatruje nablýskané píšťaly varhan. „Spojení státu a varhan, královského nástroje, vyjadřuje ideu prosazovanou v Německu od 19. století: Němci dali světu hudbu,“ vysvětluje kurátor výstavy, muzikolog Pascal Huynh. Na jiném obraze ve vstupním sále výstavy se hrbí černošský saxofonista s Davidovou hvězdou připnutou na klopě fraku. Prapodivná karikatura symbolizuje nacistickou představu Žida, v jehož žilách koluje negroidní krev a který ohrožuje německou kulturu vnášením prvků zvrhlé hudby – například jazzu. Obrázek se objevil na obálce publikace Zdegenerovaná hudba, jednoho z řady pseudovědeckých spisků, které ve 30. letech navázaly na odkaz Hitlerova oblíbence Richarda Wagnera, autora antisemitského pamfletu Judaismus v hudbě z roku 1850.
Obě kresby naznačují rozkročení výstavy. Na jedné straně uctívané ikony německého kulturního dědictví, na druhé straně nacismem zavržení skladatelé. Expozici návštěvník absolvuje se sluchátky, která jeho uši zásobují svérázným mixem obojího – ukázky z Wagnera,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
