Tip

Hranice mezi avantgardou a propagandou byla v předválečném umění značně rozostřená – snad nejznámějším dokladem je tvorba a osobnost německé fotografky a filmařky Leni Riefenstahlové. Umělkyně, která zemřela loni ve 101 letech, proslula jak mimořádným vizuálním talentem, tak tím, že jej bez rozpaků dala do služeb německých nacistů. Za svého života důkladně hlídala každou prezentaci svého díla a pečlivě budovala mýtus o ženě, kterou zajímala výhradně krása, nikoli politika. První posmrtná výstava Mýtus Leni Riefenstahlové, kterou tento týden Leica Gallery přiváží do Galerie Louvre na pražské Národní třídě, ukazuje její dílo v objektivnějším světle.

Diváci uvidí autorčiny fotografie a filmy, včetně nejdiskutovanějších dokumentů ze sjezdů NSDAP či olympijských her v Berlíně 1935, a dozvědí se také řadu dosud neznámých souvislostí jejího života a díla. Čilé kontakty mezi Riefenstahlovou a nacistickými pohlaváry, kteří dohlíželi na finální podobu díla, vyvracejí autorčinu sebestylizaci apolitické umělkyně, dokumentace aktivit východoněmecké tajné služby Stasi směřujících k co největší diskreditaci Riefenstahlové na poválečném Západě, zase poodhaluje, jakou roli její jméno sehrávalo za studené války.