0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory16. 10. 200413 minut

O Iráku bych rozhodla jinak

JEANE KIRKPATRICKOVÁ (1926) je americká konzervativní politoložka a diplomatka. V 70. letech podporovala Demokratickou stranu, později se s ní pro nesouhlas se zahraniční politikou Jimmyho Cartera rozešla. V kampani v roce 1980 byla poradkyní Ronalda Reagana, po vyhraných volbách byla jmenována velvyslankyní Spojených států při OSN, později pracovala jako členka Reaganova týmu poradců pro národní bezpečnost. Její postoje se vyznačovaly nekompromisním antikomunismem, sahajícím i k podpoře nekomunistických autoritativních režimů. Dnes působí na Georgetownské univerzitě, je členkou konzervativního American Enterprise Institute. Její podpis se objevuje pod dokumenty neokonzervativního „Projektu pro nové americké století“, k němuž se hlásí mj. Donald Rumsfeld, Paul Wolfowitz či Dick Cheney. Do Prahy přijela na vrcholné setkání „Mezinárodního výboru pro demokracii na Kubě“, jehož je členkou.

Fotografie: Jeane Kirkpatricková. Foto Günter Bartoš • Autor: Respekt
Fotografie: Jeane Kirkpatricková. Foto Günter Bartoš • Autor: Respekt

Rámeček

JEANE KIRKPATRICKOVÁ (1926) je americká konzervativní politoložka a diplomatka. V 70. letech podporovala Demokratickou stranu, později se s ní pro nesouhlas se zahraniční politikou Jimmyho Cartera rozešla. V kampani v roce 1980 byla poradkyní Ronalda Reagana, po vyhraných volbách byla jmenována velvyslankyní Spojených států při OSN, později pracovala jako členka Reaganova týmu poradců pro národní bezpečnost. Její postoje se vyznačovaly nekompromisním antikomunismem, sahajícím i k podpoře nekomunistických autoritativních režimů. Dnes působí na Georgetownské univerzitě, je členkou konzervativního American Enterprise Institute. Její podpis se objevuje pod dokumenty neokonzervativního „Projektu pro nové americké století“, k němuž se hlásí mj. Donald Rumsfeld, Paul Wolfowitz či Dick Cheney. Do Prahy přijela na vrcholné setkání „Mezinárodního výboru pro demokracii na Kubě“, jehož je členkou.

Konec rámečku

Reklama

Po tragédii v Beslanu mluví prezident Putin o opatřeních, která mají zvýšit bezpečnost ruské federace. Jedním z takových opatření je hrozba preventivních útoků proti teroristickým cílům kdekoli na světě. Je takový postoj opodstatněný?

Jsou chvíle, kdy je preventivní použití síly opodstatněné a důležité. Myslím, že kdyby lidé věděli, co se v Beslanu chystá, byl by preventivní útok oprávněný: mohl by zabránit utrpení mnoha…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc