Beat Urs Moser, švýcarský reprezentant firmy Falkon Capital, si polepšil. Dokonce natolik, že mohl přestěhovat svou kancelář z unimobuňky v průmyslové zóně na okraji švýcarského městečka Neuhausen o padesát metrů dál – do zděného domu. A dveře otevírá po několika minutách klepání sekretářka – tu před třemi lety, když jsme s ním mluvili naposledy, neměl. Člen představenstva společnosti Falkon Capital, která za zhruba dvacet miliard korun koupila od české vlády naše státní pohledávky v Rusku, není z opětovného shledání příliš nadšen. „Tam jsou dveře,“ říká Beat Urs Moser na otázku, zda by přece jen nechtěl promluvit o okolnostech transakce. „V čem vlastně ve Švýcarsku podnikáte? Nevědí to ani místní novináři.“ Pan Moser znovu ukazuje na kliku: „Do toho vám nic není. Vypadněte. Nic vám neřeknu.“
Podobně jako Moser se v případu Falkon a prodeje dluhu chovají čeští úředníci a politici. „Nic neřekneme, je to tajné,“ odpovídají tři roky na dotazy týkající se okolností splátky dluhu. Jenže tomuto tajnůstkářství by měl být konec. „Nejvyšší správní soud rozhodl na základě žaloby Unie svobody z ledna 2002, že ministerstvo financí musí podrobnosti smlouvy s Falkonem zveřejnit,“ říká tisková mluvčí strany Simona Cigánková.
Jak české vlády pod vedením Miloše Zemana a Vladimíra Špidly „kapitalizovaly“ ruský dluh ve výši asi sto deseti miliard korun, je známé. V roce 2001 prodaly sto miliard…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
