Kdo by nechtěl více peněz! Průměrný hrubý měsíční příjem dosáhl v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku 16 722 korun, což je o 8,8 % víc než před rokem. Je to moc, nebo málo? Průměrný plat samozřejmě neznamená ten nejčastější, naopak: na výplatní pásce jej uvidí jen menšina lidí. Ukazuje tedy vyšší průměr alespoň fakt, že mzdy rostou příliš rychle? Klasickou odpovědí bývá srovnání výše mezd s produktivitou práce. Drobnou nástrahou je tu ale fakt, že se obojí počítá s použitím jiných ukazatelů, a míchají se tak hrušky s jablky. Správného výsledku dosáhneme, když celkové náklady na jednoho zaměstnance podělíme produktivitou, opět na jednoho člověka, a přidáme-li k tomu odhady vývoje HDP v letošním roce. Vychází nám, že výdaje na platy v Česku jsou v podstatě totožné s loňskem. Mzdy u nás tedy rostou přiměřeně.
Jak je to ale s úrovní platů u našich sousedů? Vysokým mzdám se těší lidé v Německu a Rakousku. V těchto zemích je také výrazně vyšší produktivita práce, ale ne dostatečně vysoká, aby zabránila poměrně značným mzdovým nákladům. Ty jsou dvaapůlkrát vyšší v Německu a třikrát vyšší v Rakousku než u nás. A právě zde leží jedno z vysvětlení, proč je na tom německé hospodářství tak špatně. Rakousko má sice drahou pracovní sílu, na rozdíl od Německa ale nelenilo alespoň se snižováním daní ze zisků firem, takže to, co utratí na mzdách, ušetří na daních. Drahé je z pohledu ceny práce také Slovinsko. Celkové náklady na mzdy jsou v porovnání s Českem o 57 % vyšší. Jenže…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
