Poklad v českých dolech

Z účtů uhelných společností a ze státního rozpočtu odtečou ročně miliardy korun na zahlazení následků těžby, které by měly vdechnout měsíční krajině nový život. Děje se tak? Bližší pohled ukazuje, že s povinností rekultivovat dostávají uhelné společnosti do rukou moc dělat si s jimi zničeným okolím, co chtějí.

Golf, kočáry a tak dále

Velké bagry se neúnavně zakusují do země a obloukem se vyhýbají kolíkům s nápisem „strom“ nebo „jamka č. 18“. Právě tady – na výsypce u někdejšího hnědouhelného dolu Silvestr dva kilometry od Sokolova – má v rámci rekultivací vzniknout golfové hřiště.

„Před osmi lety mě napadlo, že by bylo dobré vybudovat tady rekreační areál, a protože mám kamarády golfisty, tak mi hřiště přišlo jako dobrý nápad,“ říká Michal Matyo (nezávislý), starosta Dolního Rychnova, tisícihlavé obce ležící hned u paty výsypky z dolu Silvestr. Šéfům tehdy ještě státní Sokolovské uhelné (SU) se starostův plán zalíbil a rozhodli se, že krajinu, která se mezitím sama vzpamatovala, „zrekultivují“. „Stroje vytrhaly stromky a pak začaly upravovat terén pro hřiště. Celé to přišlo zhruba na 100 milionů,“ popisuje Pavel Vaněk, šéf sekce rekultivací Sokolovské uhelné. „Že si s tím už příroda sama poradila? To je sice pravda, ale my ze zákona rekultivovat prostě musíme. Peníze, které máme jen na to, je…