Investujte více do vzdělání a neprojídejte vlastní budoucnost, zaznívá z úst ekonomů, kteří nahlédnou do českého státního rozpočtu. Že ekonomický růst souvisí se vzděláním populace, je známý fakt. Zkušenosti z obou stran Atlantiku ukazují, jak důležitou roli tu hrají také soukromé investice, a ne jen peníze státu. Za oceánem jich je dost, v Evropě málo. Hned jeden z důvodů, proč nový kontinent tomu starému v mnoha oborech utíká.
Google ještě neexistoval
Odliv mozků ze zemí třetího světa do Spojených států není novým jevem. Talentovaní Číňani, Indové, Latinoameričané a další se snaží dostat na prestižní univerzity v USA, kde zpravidla zůstávají i po dokončení studií a stávají se součástí tamního akademického světa. Podobný únik intelektuálních kapacit zažívá už i Evropa. Důvod je jednoduchý: peníze. Evropa, přesněji řečeno EU, sice stejně jako Spojené státy vydává na vzdělání z veřejných prostředků v průměru zhruba 5 % HDP, Američané však do něj investují dalších 1,6 % HDP ze soukromých zdrojů, zatímco Evropa jen 0,6 %. Tento rozdíl je obzvlášť patrný ve vysokém školství: náklady na jednoho univerzitního studenta v USA jsou více než dvojnásobné ve srovnání s Unií.
Rozdíly jsou zřejmé i ve vědě a výzkumu, kam Evropská unie investuje 1,9 % HDP, zatímco Spojené státy 2,7 % HDP. A navíc tu je americký finanční systém. Ačkoli burza cenných papírů a věda se zdají být zcela odlišnými světy, není tomu tak. Přesněji řečeno ne v Americe. Tamní akciový…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
