Možná si ještě pamatujete na rozruch, který před rokem a půl vyvolalo zjištění, že na českou hlavu připadne v prvních třech letech po vstupu do EU z bruselské kasy o 50 eur méně než na slovinskou. Nechali se okrást, vyčítal tehdy Špidlovu týmu denní tisk. Teď je tu otázka peněz znovu, ale už nekřičí z prvních stran. A přitom by měla: tentokrát totiž hrozí ztráta podstatné části pracně vyjednaného dotačního koláče.
My to máme v šuplíku
V následujících třech letech může Česko získat ze strukturálních fondů, jejichž cílem je pomoc chudším regionům, až 2,6 miliardy eur. Aby se tak stalo, musí splnit několik podmínek. Na začátku stojí národní rozvojový plán, který obsahuje priority, do nichž by měly peníze směřovat – jde například o vylepšení místních silnic, přeškolování nezaměstnaných nebo ochranu krajiny. Na opačném konci dlouhého administrativního řetězce pak je konkrétní nápad neboli projekt. A regionální politici si stěžují, že nemůžou projekty pořádně připravit, protože jim centrální úřady, zejména ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) coby koordinátor fondů, ještě nedaly všechna potřebná lejstra, ačkoli je slibovaly už loni.
Hejtman kraje Vysočina František Dohnal (nezávislý) patří mezi nejhlasitější kritiky. Před několika týdny v médiích upozorňoval, že úřad ministra Pavla Němce ještě nezpracoval podrobný návod, na jaké projekty přesně bude možné dotaci získat, a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
