Mají počítačové viry něco společného s poezií? Italský filozof Franco Ferardi Bifo tvrdí, že ano. Před dvěma lety se zabýval virem I Love You, který tehdy způsobil celosvětovou kalamitu, a jeho zdrojový kód (neboli textovou podobu programu) pak na boloňském technologickém festivalu interpretoval jako báseň. Málokdo bral sice profesora expresivně recitujícího příkazy programovacího jazyka vážně, něco na jeho objevu ale přece jen bude. Ve zhruba stejné době totiž začala italská kurátorka Franziska Nori v Muzeu užitých umění v německém Frankfurtu připravovat rozsáhlý projekt, který měl zcela seriózně zmapovat dějiny počítačových virů a hackerské kultury a tak poukázat na estetické a zvláště poetické kvality těchto elektronických organismů. Zájem o jedinečnou sbírku, která byla ve Frankfurtu představena minulé léto, postupně projevili nejen počítačoví odborníci, ale i umělečtí kurátoři. Před čtrnácti dny byl projekt pod názvem I Love You představen široké veřejnosti na berlínském festivalu digitální kultury Transmediale.
Básníci a ničemové
Frankfurtští kurátoři si, jak se zdá, poradili s problémem, který odborníky od nástupu digitální éry pronásleduje: jakým způsobem opatrovat, studovat a zachovat pro příští generace nehmotné „artefakty“ naší kultury. Nejde ostatně jen o elektronické škůdce, ale i jiné druhy počítačového softwaru či webový design. Muzeum se ovšem nespokojuje jen s péčí o elektronické organismy, ale zkoumá je i skrze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
