Povstání ve varšavském ghettu, vzpoura v Treblince a v Sobiboru: třikrát se před šedesáti lety, v průběhu roku 1943, proti nacistům vzbouřili vězni ghett a likvidačních táborů na území okupovaného Polska. Zatímco první dvě povstání jsou v poslední době přece jen občas připomínána, o vzpouře v Sobiboru ze 14. října ví jen málokdo navzdory tomu, že se jedná o vůbec nejúspěšnější akci svého druhu v koncentračních táborech nacistického Německa.
Vyhlazovací tábor Sobibor stál nedaleko železniční trati mezi městy Chelm a Wlodawa pět kilometrů od hranic okupované Ukrajiny. Podobně jako tábor v Treblince a Belzeci se rozkládal na malé ploše (600 x 400 m), neměl žádné rozsáhlejší ubytovací prostory a nově příchozí transporty nebyly podrobovány selekcím, jak je známe například z Osvětimi-Birkenau. Z jejich řad byl pouze doplňován personál potřebný k zajištění hladké-
ho průběhu vyvražďování. Všichni ostatní byli ihned po příjezdu nahnáni do primitivních plynových komor a udušeni výfukovými plyny z dieselových spalovacích motorů. Oběti byly nejprve pochovávány v hromadných hrobech, pak exhumovány a spalovány na konstrukci ze svařených kolejnic.
V Sobiboru samotném zahynulo více než čtvrt milionu lidí. V létě 1943 vznikla v táboře ilegální odbojová organizace, jejíž činnost se zradikalizovala, když se do jejího čela postavil zajatý sovětský důstojník židovského původu Alexander Pečersky.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
