Existuje něco odpornějšího než sliz? Není asi málo těch, kdo by bez váhání zavrtěli hlavou. Jak ovšem v čerstvě vydané knize Život jako geologická síla upozorňuje legendární nizozemský přírodovědec Peter Westbroek, koluje mezi lidmi jen málo trestuhodnějších omylů. Zaslouží-li si dnes totiž něco náš obdiv, vysvětluje geolog, pak je to právě nenáviděný sliz. Už proto, že drží-li svět zatím stále ještě pohromadě, pak především díky němu.
Planetární lepidlo
Pro důkazy netřeba chodit daleko. Složité polysacharidy (a sliz není ničím jiným) mají v přírodě řadu funkcí. Některé z nich například drží dohromady půdu nebo zpevňují mořské pláže. Dobře jsme si toho mohli všimnout zejména během loňských povodní. Na řadě míst tehdy velká voda proti všemu očekávání neodnesla ornici právě díky tomu, že ji pohromadě držel sliz. V této souvislosti stojí za připomínku i pokus provedený před časem na holandských plážích. Výzkumníci tam herbicidem vyhubili mikroskopické řasy a čekali, co se bude dít. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat – sliz, který řasy produkovaly, se rozpadl a do té doby pevná pláž byla během rekordně krátké doby odnesena mořským proudem.
Tím však Westbroekova „chvála slizu“ zdaleka nekončí. Připomíná i další jeho zásluhy. Jak se totiž ukázalo, část měkkýšů jej využívá k činnosti pojmenované „zahrádkaření“. Polysacharidy jsou totiž dobrou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
