Americká demokratická společnost se v pohledu režiséra Martina Scorseseho zrodila z krve a špíny new-yorských ulic, ale podobné porodní bolesti si prožil i jeho film, který o tom vypráví. Velkolepý projekt chtěl Scorsese realizovat již na konci sedmdesátých let, ale první klapka padla až o více než dvacet let později. Po téměř rok dlouhém a úmorném natáčení, sporech s producenty a vleklých dokončovacích pracích přišlo navíc 11. září 2001. Scorseseho krvavý epos se zdál pro nastalé časy příliš násilný, a tak byl uložen k ledu. Ve Spojených státech premiéra proběhla v prosinci 2002 a k nám se Scorceseho dosud nejdražší film Gangy New Yorku dostává až nyní.
Špinavé ulice
Režisér se v Ganzích New Yorku opírá o stejnojmennou knihu Herberta Ashburyho. Stejně jako v případě románů Nicholase Pileggiho, které Scorseseho inspirovaly k filmům Mafiáni a Casino, se jedná o detailní průzkum zločineckého podsvětí – tentokrát New Yorku v polovině 19. století. Do města tehdy ze zbídačeného Irska připlouvalo denně několik tisíc lidí, kteří v zemi neomezených možností hledali obživu. Snižovali ale cenu pracovní síly, a dostávali se tak do konfliktu se starousedlíky. Na pozadí občanské války Severu proti Jihu se v hlavním městě Unie během krvavých střetů rodila americká demokracie a pluralitní společnost.
Jedním z mužů, kteří do tohoto zrodu ve Scorsesově filmu zasahují, je mladík…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
