Všechny publikované články
Větrné mlýny vracejí úder
Říká se, že americké filmy začínají od konce. Známe jej předem a tvoří jen pozadí, na kterém divák sleduje, jak sympatický hrdina překonává nástrahy osudu. Dvojnásob to pak platí o žánru „film o filmu“, který se už i u nás stává stabilní součástí filmového marketingu. Většinou se z něj dozvíme, jaká švanda byla natáčet zrovna tenhle film, jak jsou všichni rádi, že to dobře dopadlo, a ať na něj určitě zajdeme do kina. Do české distribuce ale právě přišel snímek, kde je všechno jinak: dokumentární film o vzniku předposledního filmu režiséra Terryho Gilliama prostupuje vědomí toho, že nakonec vše skončilo špatně.
Nový horor z Koreje
Jeden z nejzajímavějších snímků na loňský festival Febiofest přivezl syn slavného japonského režiséra Akiry Kurosawy. O působivosti filmu Kairo tehdy nepochyboval nikdo, leckoho ale mohl u potomka filmařské legendy překvapit zvolený žánr: Kyoshi Kurosawa natáčí horory. Letos dramaturgie Febiofestu zařadila pro milovníky hrůzy celou speciální sekci filmů, tentokrát původem z Jižní Koreje. Horory východoasijského regionu totiž zažívají rozkvět a svými inteligentními nápady, posouváním konvencí a pohledem na mediální realitu současné společnosti inspirují nejen fajnšmekry. Projekce začínaly stylově těsně před půlnocí: horor nelze plně vychutnat jindy než v noci, s vidinou nejisté cesty domů.
