Spravedlnost pro mrtvého muže
Richard Fischman se celá léta považoval za československého občana a měl na to i dokumenty – nicméně přišla doba, kdy mu to nebylo nic platné. Pro Němce, kteří jej zabili v Osvětimi, byl Žid. A pro Čechy, kteří jeho zachráněným dětem sebrali veškerý majetek, byl Němec. Ani dnes, bezmála šedesát let po válce, se rodina nemůže domoci práva. Rozsáhlé polnosti a zámeček v Puklicích u Jihlavy stát stále nevrátil, nevyplatil ani žádné odškodné. K jedné změně však v polistopadové éře přece jen došlo: Richard Fischman byl nedávno rehabilitován. Úřady stvrdily, že nebyl kolaborant ani Němec, takže konfiskace jeho majetku na základě Benešových dekretů byla neoprávněná. Kdo by ale čekal, že po takovém výroku musí dojít k rychlé nápravě křivd, hodně by se spletl.
Tesař hlásí zrádce
„Mysleli si, že se nevrátíme z koncentráku a nebudeme se moct bránit. Takže náš majetek rozdělili lidem v obci. Tehdejší komunistický starosta tak chtěl získat hlasy pro svoji stranu,“ vzpomíná dcera pana Fischmana Eliška Fischmanová (86).
Sázka puklické radnici málem vyšla: vyhlazovací tábor přežila z celé rodiny pouze paní Eliška s bratrem Vítězoslavem. Jejich otec, matka i sestra zahynuli v plynové komoře. Dvojice navrátilců ale přišla domů až poté, co jihlavský národní výbor v červenci 1945 sebral mrtvému Richardu Fischmanovi bez ohledu na dědice veškerý majetek: zámek, velkostatek a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.