Spravedlnost pro mrtvého muže
Richard Fischman se celá léta považoval za československého občana a měl na to i dokumenty – nicméně přišla doba, kdy mu to nebylo nic platné. Pro Němce, kteří jej zabili v Osvětimi, byl Žid. A pro Čechy, kteří jeho zachráněným dětem sebrali veškerý majetek, byl Němec. Ani dnes, bezmála šedesát let po válce, se rodina nemůže domoci práva. Rozsáhlé polnosti a zámeček v Puklicích u Jihlavy stát stále nevrátil, nevyplatil ani žádné odškodné. K jedné změně však v polistopadové éře přece jen došlo: Richard Fischman byl nedávno rehabilitován. Úřady stvrdily, že nebyl kolaborant ani Němec, takže konfiskace jeho majetku na základě Benešových dekretů byla neoprávněná. Kdo by ale čekal, že po takovém výroku musí dojít k rychlé nápravě křivd, hodně by se spletl.
Tesař hlásí zrádce
„Mysleli si, že se nevrátíme z koncentráku a nebudeme se moct bránit. Takže náš majetek rozdělili lidem v obci. Tehdejší komunistický starosta tak chtěl získat hlasy pro svoji stranu,“ vzpomíná dcera pana Fischmana Eliška Fischmanová (86).
Sázka puklické radnici málem vyšla: vyhlazovací tábor přežila z celé rodiny pouze paní Eliška s bratrem Vítězoslavem. Jejich otec, matka i sestra zahynuli v plynové komoře. Dvojice navrátilců ale přišla domů až poté, co jihlavský národní výbor v červenci 1945 sebral mrtvému Richardu Fischmanovi bez ohledu na dědice veškerý majetek: zámek, velkostatek a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
