Hypotetická česká firma s obratem 10 milionů korun, která aspoň jednou zaplatila úplatek, vydává na korupci 450 tisíc ročně; z toho na nekalé získání vládních zakázek utratí 193 tisíc korun. Tak lze přeložit údaje, k nimž došli experti Světové banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve své rozsáhlé studii z roku 1999, která srovnávala korupci v dvaceti rozvíjejících se ekonomikách (emerging markets). Podobné průzkumy přitahují v posledních letech čím dál větší pozornost ekonomů. Investoři totiž po mnoha špatných zkušenostech zahrnují míru korupce a fungování práva v dané zemi do analýzy investičního rizika. Akademičtí ekonomové zase zjistili, že v mnoha ekonomikách mají tato data často lepší vypovídací schopnost než údaje z nespolehlivých statistických úřadů.
Není index jako index
Nejznámějším a nejcitovanějším měřítkem je index vnímání korupce, který sestavuje mezinárodní organizace Transparency International (TI). Jeho informační hodnota je však značně omezená. Vzniká tak, že TI shromáždí všechny výzkumy provedené v dané zemi za poslední tři roky, vybere z nich všechny otázky o korupci, jejich výsledky převede na škálu od 0 do 10 a pak vše zprůměruje. Výsledkem je vnitřně nekonzistentní údaj, který není možné meziročně srovnávat, neboť počet výzkumů i jejich metodologie se často mění. Konečné číslo navíc neříká o korupci nic víc, než že existuje. Přínos indexu je spíše v tom, že burcuje veřejné mínění v zemích, které dopadly hůře než jejich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
