V aktuálních výpadech proti jižním sousedům se český premiér Miloš Zeman cíleně zaměřil na bolavá místa jejich dějin. Nejdříve označil korutanského hejtmana Jörga Haidera za postfašistu, následně Rakušanům vyčetl, že masově podporovali „anšlus“ k Německu v roce 1938, a útok zakončil tezí, podle níž Rakousko nebylo první obětí Hitlera, nýbrž jeho prvním spojencem. Ve snaze zasáhnout Rakušany na jejich nejcitlivějších místech se český premiér vypořádal se složitými historickými událostmi v několika málo ironických a zkratkovitých větách. Abychom pochopili bouřlivou reakci, kterou jeho slova vyvolala, připomeňme si, co se v problematických okamžicích rakouských dějin, kdy země byla součástí Hitlerovy říše, opravdu dělo.
Masová podpora „anšlusu“
S trochou nadsázky by se dalo říci, že pokud existuje něco, v čem si jsou oba národy podobné, pak je to především způsob, jakým se vyrovnávají se svou nejnovější minulostí. Stejně jako jsou pro Čechy traumatické vzpomínky na období komunistické diktatury, reagují Rakušané citlivě na kritiku týkající se jejich role v letech 1938–1945. Téměř klasickým příkladem toho je kampaň, která v roce 1986 doprovázela volbu Kurta Waldheima prezidentem. Tehdejší kandidát rakouských lidovců totiž čelil kritice, že během druhé světové války se coby důstojník německého wehrmachtu na Balkáně podílel na válečných zločinech proti tamnímu obyvatelstvu. Waldheim to nikdy přesvědčivě nevyvrátil. Největší nedůvěru ovšem vyvolal tím,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
