Moderní zlodeji krásy a poetiky
Klasické římské právo vědělo, že existují věci, které vlastníme, a věci už svou povahou ne-vlastnitelné. Problém nastane, když ty druhé někdo začne ohrožovat.
Dobrým příkladem je atmosféra. Stěží si ji někdo může přivlastnit, dá se ale docela jednoduše pokazit – stačí oxidy síry a dusíku, něco aerosolů, ultrajemných uhlíkových částic, prchavých organických látek a máme co do činění s prostředím, které v temperátním pásmu přináší alergie a asi i rakovinu, jinde pak sucha, bouře, požáry a hladomory.
Nejpozději od dob druhé světové války přitom lidé právě tyto nevlastnitelné věci stále intenzivněji ohrožují v celosvětovém měřítku. Stejně jako se však v průběhu třicetileté války rozvinula myšlenka, že pro budoucnost budou důležité vztahy mezi národy uspořádat na nějakém podobném základě jako vztahy mezi jednotlivci, jsme i dnes svědky podobně závažného přerodu ve vnímání: má hejno tresek větší právo na přežití než japonský rybářský svaz na jejich vylovení? Kdyby si motýli mohli dovolit právníka, neměli by žalovat zemědělská družstva z genocidy?
Přicházíme zkrátka na to, že zvířata mají také svá práva. Nezůstalo však jenom u zvířat. O právech už se dokonce začíná opatrně hovořit i v případě tak neživých věcí, jakými je třeba krajinný či místní ráz. Oč přesně jde?
Kultura jako zdroj
Každý z nás žije z nějaké nahromaděné pokladnice krajinné krásy. Dobře to je vidět v takových historických městech, jako je třeba Kutná Hora: kdyby…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
