Havlovi na rozloučenou

Praha opět vstoupila do vojensko-politických dějin. Už nebude symbolizovat jen marný zápas stavů s vojsky Katolické ligy na Bílé hoře. Téměř přesně 382 let poté, počínaje minulým týdnem, bude s českou metropolí spojován summit NATO – určitě nejdůležitější setkání, které se tu kdy konalo. Schůzka vrcholných představitelů Severoatlantické aliance měla hodně symbolický charakter. Poprvé v postkomunistické zemi a poprvé od 11. září 2001. Ale vůbec nešlo jen o symboliku. NATO v Praze prodělalo největší reformy od svého vzniku v roce 1949. Právě zde se pakt rozhodl k největšímu rozšíření ve své historii.

Bush: svět potřebuje Evropany

Co všechno se na summitu podařilo, a co se naproti tomu nezdařilo? Z vojenského hlediska byly schváleny důležité změny. Budou zřízeny síly rychlé reakce, které dosáhnou operační pohotovosti od října 2006. Bude zjednodušena struktura velení – oproti dnešním pěti místům budou velitelství jen ve Washingtonu a Bruselu. A zelenou dostane boj proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení.

Toto vše je v logice světa změněného po loňském 11. září a nachází obecný souhlas. Ale přijde-li na lámání chleba, přijdou-li ke slovu politické zájmy jednotlivých členských zemí, konsenzus se začíná rozplývat. Pokud jde o postoj k Iráku Saddáma Husajna, Francie a Německo si drží distanc od Ameriky a jejího přesvědčení, že Saddáma je třeba odzbrojit za každou cenu. Právě pražská schůzka…