Rumunská politická scéna se navenek, před zahraničím, shodne, že je domácí armáda připravena na vstup do NATO. Vnitropolitické půtky však ukazují, že se vojsko potýká s problémy typickými pro země bývalého socialistického bloku. Národní liberálové Theodora Stolojana před dvěma týdny vyzvali ministra obrany Mircea Pasca k odstoupení v reakci na sérii nehod vojenského letectva. Pascu prý utápí 400 milionů dolarů na modernizaci MiGů 21, místo aby stroje vyřadil. Navíc v nich létají špatně cvičení piloti. Náčelník generálního štábu Mihail Popescu už přiznal, že většina pilotů by v případě ostré akce nesměla do vzduchu.
Od loňského roku Rumuni na armádu uvolňují Aliancí předepsaná 2 % HDP. Znamená to, že 22milionová země dává vojákům necelou miliardu dolarů, tedy slabou třetinu toho, co třeba 10milionová Belgie. Transformace tak má dvourychlostní charakter. Jsou tu dobře vyzbrojené elitní jednotky, které se účastní balkánských misí KFOR a SFOR a operace v Afghánistánu. Jenže omšelé vojenské nákladní vozy a vyklepané štábní teréňáky, které lze potkat na silnicích, stále připomínají moloch z Ceaucescových časů. Tak jako se Česko muselo zatím vzdát gripenů, zrušilo Rumunsko v roce 1999 nákup amerických bojových vrtulníků cobra. Dosud ani nezametlo v přebujelém a zpolitizovaném důstojnickém sboru. Loni se sice armáda ztenčila na 60 % počtu z roku 1990, stále však v ní sloužilo přes 140 tisíc příslušníků – tedy zhruba o třetinu více, než je cílový stav, jehož by mělo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
