Daniel Anýž

Obama složil presidentskou přísahu. Byli jsme při tom. (Exkluzivně z Washingtonu.)

Průvodce inaugurací, obamamánie a svoboda projevu. (Exkluzivně ze Spojených států.)

Condoleezza Riceová vyrazila do Asie hledat spojence proti jadernému Pchjongjangu. Na domácí scéně USA se ale hraje jiná partie. Komu korejská krize pomůže více?

Amerika sleduje jeden z nejpodivuhodnějších comebacků posledních let. Vrátil se Al Gore.

Ve Washingtonu bývá po Vánocích klid. Letos není. Pulzuje tu největší politický a korupční skandál posledních desetiletí. Republikáni jsou v těžké defenzivě, kariéra šéfa jejich poslanců Toma DeLaye je v troskách.

To zvláštní slovo blog na nás z médií, a především pak internetu vyskakuje stále častěji a ať chceme nebo ne, dokonce ovlivňuje naše životy. Například federální volební komise USA zvažuje, zda by se na blogy, průběžně doplňované internetové zápisníky, neměly vztahovat stejné regule jako na tradiční média. To je pro mnohé dalším potvrzením teorií o internetové mediální revoluci, podle které povede rozmach blogů k ústupu a nahrazení klasických médií. Ta se ale samozřejmě brání.

Přes třicet let drželi američtí novináři Bob Woodward a Carl Bernstein v tajnosti identitu muže, který vstoupil do dějin pod označením Deep Throat (hluboké hrdlo). Ale nakonec si tito dnes už otřískaní šedovlasí harcovníci velkého mediálního světa nechali své životní tajemství ukrást časopisem Vanity Fair. Ten minulý týden odhalil, že oním záhadným zdrojem, který pomohl v letech 1972 a 1973 Woodwardovi a Bernsteinovi z deníku The Washington Post rozkrýt tuctovou vloupačku do bytového komplexu Watergate až k aféře, která položila Bílý dům prezidenta Richarda Nixona, byl tehdejší druhý nejvyšší muž ve struktuře FBI – muž, jehož pravé jméno zní Mark Felt.

Jako můra ke světlu je turista v rumunském hlavním městě Bukurešti přitahován k nevkusné čtvercové stavbě, která rozcapeně sedí na jednom z mála pahrbků jinak rovinatého města a vypadá jako olbřímí bílý dort. Dnes Parlamentní palác, v době svého vzniku Palác republiky, obecně však známý prostě jako Ceaušescův palác – tenhle symbol vyšinutého megalomanství nechybí v žádné turistické příručce. Kvůli téhle, dnes prý podle Guinessovy knihy rekordů druhé největší stavbě světa po Pentagonu, nechal diktátorský manželský pár Nicolaea a Eleny Ceaušescových v 80. letech zplanýrovat pětinu Bukurešti, včetně jedné katedrály a více než tuctu kostelů. Ale i ten, kdo by si chtěl odpustit onu zvláštní zvrhlost turisty jít se podívat na věci, za které by se doma styděl, má od loňského podzimu dobrý důvod palác navštívit. Na konci října bylo v jedné jeho části otevřeno Národní muzeum současného umění (MNAC). I přes svůj velkorysý výstavní prostor sto šedesáti tisíc čtverečních metrů zabírá muzeum pouhá 4 procenta z celku paláce.