Zatímco škody způsobené ničivými povodněmi v Indii, Nepálu, Bangladéši a Číně rostou, bohatá část světa stále obrací své oči převážně k událostem v České republice, Německu a Rakousku.
Kdo má, tomu bude přidáno
Když v Praze velká voda zatopila několik stanic metra a ve staré části města ohrozila významné pamětihodnosti jako Karlův most či Národní divadlo, považovala to světová média za událost prvořadého významu. Podobnou pozornost pak věnovala i německým Drážďanům, kde tisíce krizových pracovníků a dobrovolníků zachraňovaly před zkázou takové skvosty, jako je palác Zwinger či opera Semper. Skutečnost, že ve stejné době přicházejí v méně šťastné části světa miliony lidí o střechu nad hlavou a stovky o život, jim však už nestála za víc než stručnou zmínku, pokud vůbec. Na následky povodní v Česku, Rakousku, Německu, Rusku a Rumunsku zemřelo necelých sto lidí. Například do Prahy přitom začaly Spojené státy a skandinávské země ještě během kulminace rozvodněných řek bez váhání posílat tuny vybavení a Bílý dům navíc slíbil i štědrou finanční pomoc. Také Evropská unie (jejímž členem se má Česká republika v krátké době stát) se zavázala Čechům poskytnout na odstranění následků povodní 63 milionů dolarů. Prezident Evropské komise Romano Prodi bez váhání odcestoval do zdejší metropole, kde se setkal s Václavem Havlem, zjistil rozsah škod a nabídl Česku - nejbohatší zemi bývalého sovětského bloku a členovi NATO s ročním HDP 13 990 dolarů na hlavu -…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
