O příčinách a okolnostech letošních záplav už byly publikovány celé stohy článků. Přesto však jedna velice důležitá oblast, bez níž nelze jejich průběhu porozumět, zůstala úplně stranou pozornosti - totiž vlastní prostředí, jehož nedílnou složkou povodně jsou - tedy říční nivy. Právě v nich je přitom třeba hledat odpověď například na dnes tak často kladenou otázku, jak je možné, že v Terezínské kotlině pod Středohořím vzniklo tak obrovské záplavové jezero.
Řeky v proměnách věků
Shrňme si nejprve stručně, jaké výsledky dosavadní výzkum niv v českém Polabí, dolním Povltaví a Poohří přinesl. Vodní toky se periodicky zahlubovaly do skalního podkladu a postupně vytvářely nejen romantické kaňony Vltavy, Berounky nebo Sázavy (například divokou skalní soutěsku Svatojanských proudů), ale i ploché stupňoviny v širokém úvalu Labe, Ohře a dolní Vltavy. Historii této modelace dokládají třeba říční štěrkové naplaveniny Vltavy v Praze. A to nejen na Letné a Karlově náměstí, ale i mnohem výše nad řekou, například pod Zemědělskou univerzitou v Suchdole nebo pod protějším bohnickým sídlištěm - to všechno byly kdysi nivy na dně vltavského údolí, které se po jeho dalším zahloubení zachovaly ve zbytcích na chráněných místech v podobě takzvaných říčních teras. Dnešní nivy se začaly tvořit po fázi zahloubení v poslední době ledové, tedy někdy před 30 tisíci lety a snad i dříve. Dosvědčují to mocné štěrkové naplaveniny vyplňující dno současných údolí. V tehdejší…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
