O taoismu, náboženství, které vyznávají přinejmenším desítky milionů Číňanů, se na rozdíl od buddhismu v českých kotlinách moc neví. Dorazí-li našinec do taoistického kláštera, nevychází z údivu. Při poslechu zpěvů či pohledu na exoticky vystrojené mnichy s vousky a drdolem, na věřící, kteří se klaní a podkuřují taoistickému bohu bohatství a kupují si taoistické peníze, aby se jimi posléze trefovali do kruhové desky se zvonečkem pod mostem, může si Čech maně vzpomenout na Jaroslava Haška - kdyby býval dostal bianco šek s úkolem vytvořit místo nových zvířat či politické strany nové náboženství, vymyslel by asi něco, co by se taoismu velice podobalo. Dnes už jsou také u nás k dostání návody k taoistickému cvičení duše i těla, překlady taoistických klasiků, některých taoistických básníků, umělců i „uživatelů života“ (slovy Oldřicha Krále). Hlubší analýzu taoistického myšlení však čtenář po celém světě těžko hledá a přijme tudíž s povděkem knihu A Daoist Theory of Chinese Thought amerického sinologa a filozofa Chada Hansena. Tato převratná interpretace taoismu dosáhla ohlasu i nedávného paperbackového vydání. Analyzuje takřka všechny významné staré čínské myslitele až po nešťastné sjednocení Číny r. 221 př.n.l. Všichni tehdejší významní čínští myslitelé - nejen zavedení „taoističtí klasikové“ - totiž tenkrát užívali pojmu tao.
Cesty jednání
Pro indoevropskou (tj. evropskou i hinduistickou) tradici bývala při zkoumání jazyka ústřední sémantika: jazyk…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
