Hackeři objevují politiku

Hacker je v lidových představách individuem, které se baví tím, že po nocích krade přísně tajná data, ničí cizí práci nebo se pokouší o počítačovou bankovní loupež. Skutečnost je prozaičtější. Mnozí hackeři na plný úvazek pracují pro Microsoft, Apple, Pentagon či Nokii.

Jsem chytřejší než ty

Počátky počítačových hackerů lze vystopovat už v 50. letech. Tehdy se první počítače dostaly na univerzity a do velkých firem a programátoři objevili obrovskou intelektuální přitažlivost práce s nimi. Kultura hackerů je totiž do značné míry kulturou luštitelů hádanek - daleko lepší rébusy než v hádankářských časopisech lze nalézt v telefonních a počítačových sítích. Tyto „rébusy“, tedy principy zabezpečení sítí proti nepovolenému vniknutí, ovšem nejsou určeny k luštění široké veřejnosti, leč právě naopak. Tím se do hackerského světa čistých idejí dostal první etický problém.„Tohle je teď náš svět, svět elektronu a spínače, krása baudu. Využíváme služeb, které už existují, aniž bychom za ně platili. Tyto služby by byly levné, kdyby jim nešéfovali hamouni toužící po zisku - a vy nás nazýváte zločinci. My objevujeme, a vy nás nazýváte zločinci. Hledáme poznání, a vy nás nazýváte zločinci. Ano, jsem zločinec. Mým zločinem je zvědavost. Mým zločinem je to, že jsem chytřejší než ty - něco, co mi nikdy neodpustíš.“ Anonymní manifest vymezuje hackerův vztah k většinové společnosti: oni jsou ti hloupí, ale vládnoucí a ziskuchtiví, my jsme chytřejší, dnes sice slabší,…