Dobu poklausovskou ohlašoval po volbách v roce 1998 tehdejší předseda lidovců Josef Lux. Měla nastat, když společnou vládu sestaví vítězní sociální demokraté s jeho stranou a Unií svobody - tedy bez Václava Klause a jeho ODS. Respekt tehdy (v čísle 28/1998) upozornil, že nová doba nenastane, „pokud z hlubin Klausovy éry vystoupí Miloš Zeman jako vítaný expremiérův spojenec“. Vývoj dal obavám rychle za pravdu. Po čtyřech letech nabídli voliči třem stranám novou šanci. Středolevá koalice vzniká v horší situaci - s nižší podporou sněmovny, se silnějšími komunisty, se zemí zadluženou i zkorumpovanou více než před čtyřmi lety. Naděje na počátek doby poklausovské přesto znovu ožila.
Stát, který prohrál
Kdyby byl „hlas lidu“ jeden člověk, dalo by se říci, že ho politici po volbách 1998 rozzlobili a on je za to letos vytrestal. Před čtyřmi lety přece dal šanci vytvořit dvě různé koaliční vlády - pravicovou (102 poslaneckých hlasů) a středolevou (113 poslanců). V záloze ještě dřímala velká koalice ČSSD a ODS (137 poslanců). Přesto vznikla menšinová vláda sociálních demokratů s tichou podporou ODS a ta podle očekávání nesplnila úkol, který si předsevzala. Nejde o nějaké detaily. Josef Lux svým očekáváním „doby poklausovské“ shrnul nejobecnější postoje, se kterými šly strany do voleb. Podle vlastních hesel byly „novou volbou“ (US) a chtěly vytvořit zbrusu novou „společnost spoluúčasti“ …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
