S nadšením přivítaly řecká politická scéna i veřejnost návrh na zřízení evropské pohraniční stráže, který předložila Evropská komise. Vytvoření speciálních oddílů na ochranu vnějších hranic Unie patří už dlouho k požadavkům Řecka vůči ostatním členským státům. Země se cítí ohrožena přílivem ilegálních přistěhovalců. Podle odhadů jich dnes v desetimilionovém státě žije okolo 300 tisíc. Řecké hranice navíc jsou a v dohledné době zůstanou po celé své délce schengenskou hranicí EU, a tak Athény požadují, aby se s přísnější regulací přistěhovalectví, po které začíná volat většina evropských států, začalo právě u nich.
Na hlídce v Egejském moři
Návrh počítá s radikální změnou, neboť až dosud si každý stát zajišťoval ochranu hranic sám. Členové společné pohraniční stráže se ale budou rekrutovat z celé Unie. Projdou jednotným výcvikem, dostanou tutéž výzbroj a vytvoří smíšené oddíly. První evropští pohraničníci by podle návrhu Komise měli začít fungovat za pět let. Pokud se v roce 2004 Unie rozšíří o dnešní kandidáty, ocitnou se mezi nimi také Češi nebo Poláci. Nejprve se ale začne s kontrolou na letištích a v důležitých přístavech EU, a až později by se hlídala hranice Unie po celé délce. Náklady se budou hradit ze společného rozpočtu, což je zejména pro řecké politiky a ekonomy dobrá zpráva. Řecká státní hranice ale není pouhá čára, která dělí unijní blahobyt od chudoby. Řecko je jediný stát patnáctky, který pěstuje vysloveně nepřátelské vztahy se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
