Symbolicky spolu s koncem současné vlády a sněmovny končí i vzrušená diskuse o jednom z největších projektů moderní české historie: stomiliardovém nákupu stíhaček gripen. Akci doprovázenou od počátku podezřením z korupce a tlačenou kupředu enormním úsilím vlády zastavil v pátek většinou třinácti hlasů Senát. A toto stop patrně celou věc odsoudilo k nečekané smrti.
Vláda vzdala termín
Senátorskému hlasování o „zákonu gripen“ předcházelo v posledním týdnu několik zásadních událostí. Asi nejdůležitější byl podpis smlouvy mezi NATO a Ruskem o vzájemné spolupráci. Moskva dostala v Alianci poradní hlas, právo vyjádřit se k jakémukoli aliančnímu projektu. Nestabilní Rusko a jeho politické zájmy ve východní a střední Evropě znamenaly pro Českou republiku jedno z hlavních bezpečnostních rizik. Podepsaná smlouva toto riziko nevyloučila, nicméně minimalizovala. Druhou zásadní aktualitou bylo úterní prohlášení americké ambasády v Praze. Představitelé USA nás už poněkolikáté upozornili, že „Česká republika by měla své omezené finanční zdroje v rezortu obrany soustředit na výstavbu sil použitelných pro NATO, a nikoli na nákup drahých a nepotřebných zbraňových systémů“. A za třetí signál je možno považovat schůzi Parlamentního shromáždění NATO v Sofii, kde se četla zpráva o stavu Aliance. V ní bylo znovu zdůrazněno, že „spojenci mají v Evropě nadbytek stíhaček“. Ve středu projednávaly možný nákup gripenů dva senátní výbory - zahraničněbezpečnostní a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
