Za Tálibů měl Afghánistán k evropské představě o klasickém státním útvaru nejblíže. Existovalo cosi jako centrální vedení, policie měla své lidi ve všech provinciích, bylo možné poměrně bezpečně cestovat, takže jih a sever, východ a západ Afghánistánu od sebe nebyly odříznuty umělými hranicemi, které si dnes vytvořily ozbrojené skupiny. Po pádu režimu Tálibů se věci vrátily do starých kolejí. Půl roku poté, co začalo americké bombardování (7. října 2001), a čtyři měsíce po porážce Tálibů (7. prosince 2001) se dočasná vláda může bez obav pohybovat maximálně po chodbách svých polorozbořených ministerstev.
Kábul
Základní atributy státu, jako je například jednotná měna, Afghánistán ignoruje. Na severu se nakupuje za takzvané džumbaši, v Kábulu a ve středu země za davlati a východ dává přednost pákistánské rupii. Naštěstí stále nefunguje centrální banka, která by se musela z podobného zmatku okamžitě zhroutit. Kurz určuje soukromá burza, která jako jedna z mála institucí téměř bez úhony přežívá rychlé střídání afghánských režimů už více než třicet let. Za poslední půlrok se pouze objevilo více falešných dolarů, protože kontrola, pořádek a bezpečnost odešly do ilegality spolu s Táliby. Přechodná období bývají pro stát nejsložitějšími etapami. Afghánistán je v přechodu skoro dvacet let a krátké náznaky stability se neustále střídají s delšími válečnými výbuchy. Dnes poprvé má země pod Hindúkušem šanci. Zatím vzbouzí optimismus především situace v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
