Před měsícem Poslanecká sněmovna zamítla novelu vodního zákona, a tím pádem se možná v Čechách přestanou zatápět opuštěné lomy. Proč? Pro uhelné společnosti začne být tento druh rekultivace poněkud drahý.
Chraňte sněhová děla
O jednom dopadu nového vodního zákona jsme již psali (Studna na peníze, Respekt č. 34/2001): sněmovna de facto vytvořila novou daň. Od letošního ledna se začalo platit i za vodu, kterou někdo čerpá na vlastním území a za vlastní peníze. Zatím se tato povinnost ještě netýká běžných občanů a jejich studen - platí se pouze za odběr z jednoho zdroje, který přesáhne 6000 m3 za rok nebo 500 m3 za měsíc. Ustanovení bylo namířeno proti vodárnám: místo aby podle přání státu odebíraly vodu z erárních společností Povodí, začaly se orientovat na levnější vlastní zdroje. Takže vláda a parlament jim je nyní zdanily (oficiálně se daň jmenuje „platba za vodu“), což by mohlo každý rok vynést do Státního fondu životního prostředí asi 1,5 miliardy korun. Případně se vodárny poslušně vrátí k odběrům z Povodí. Ale zákon má ještě jedno ustanovení - a to se týká například zmíněných uhelných společností. Oč jde? Podle paragrafu 101 musí Povodím platit také ten, kdo „oprávněně odebírá vodu z povrchových vodních toků“ (zákon definuje i takové samozřejmosti jako slovo „oprávněnost“ a výraz „vodní tok“). Zákon se opět vztahuje na velké odběratele se spotřebou 6000 kubíků ročně nebo 500…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
