Výhoda pro zvýhodněné

Minulou středu vláda konečně rozhodla o udělení licencí pro UMTS (Univerzální mobilní telekomunikační systém - viz Respekt č. 38/2000). Nové licence mají získat tři současní operátoři - Eurotel, Radiomobil, Český Mobil - za pět miliard korun, čtvrtá licence má být vydražena s vyvolávací cenou dvě miliardy. V případě, že některý operátor na cenu nepřistoupí, bude se i tato odmítnutá licence dražit. Vláda předpokládá výnos okolo 20 miliard. Tolik suchá fakta.
Proč jen čtyři?
Loni se Velké Británii a později i Německu podařilo licence výhodně (alespoň z pohledu státu) vydražit. Tamní vlády utržily v kurzovém přepočtu zhruba 1200, respektive 1700 miliard korun. Tyto přemrštěné sumy, pokles ekonomické aktivity a pokles důvěry finančních institucí ve schopnost telekomunikačních firem dostát rostoucím závazkům však další závody v cenách zastavily. Proto se další aukce buď nekonaly, nebo skončily fiaskem: přihlásilo se málo zájemců, případně se ceny za licence přibližovaly jejich vyvolávací hodnotě. To byl případ Nizozemí (výnos v přepočtu 92 miliard korun), Francie (ta dopadla ještě relativně dobře, vláda ve výběrovém řízení čili „soutěži krásy“ získala zhruba 650 miliard), Itálie atd. Dnes hrozí podobné „fiasko“ i ČR. Dosavadní operátoři ohlásili, že pět miliard za licence na UMTS nezaplatí. Eurotel mluví o částce kolem 3,5 miliardy, Radiomobil a Český Mobil od 1,5 do 2 miliard. Pokud…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










