Jedním z pojmů, jejichž chápání prošlo v minulých dekádách složitým vývojem, je genocida. Ještě nedávno se tohoto slova užívalo skoro výhradně v souvislosti s holocaustem. Ačkoli ten nesporně představuje jedinečný fenomén v dějinách, znamenalo by opomíjení ostatních vyvražďovacích ataků přehlížení faktu, že nejen Židé, ale i stovky dalších lidských populací a společností se stali oběťmi vyhlazovacího násilí. Při bližším zkoumání dokonce zjistíme, že holocaust navzdory vší své hrůze nebyl genocidou jedinou ani – nahlíženo množstvím obětí – genocidou nejrozsáhlejší.
Víc než hodně vražd najednou
Písemné památky starých civilizací jasně ukazují, že genocidy provázely lidskou společnost odjakživa a všude. Izraelité při dobývání Svaté země pobořili a vyhladili mnoho měst. Celá tato genocida je přitom popisována velmi stručně, neboť nikoho zjevně nenapadlo, že by se s dobytým městem mohlo dělat něco jiného. Když Jozue ušetřil rodinu nevěstky Rachab v Jerichu, Písmo tuto „podivnost“ obšírně zmiňuje, neboť chování tak neobvyklé je nutno nějak vysvětlit. Je pravda, že technologický pokrok spolu s pasivitou a vysokou populační hustotou obětí (na což se často zapomíná) umožnil ve 20. století genocidní výkony dříve neslýchané, tzv. genocidu bílých límečků, ale nic nenasvědčuje tomu, že by kvůli technologickému pokroku frekvence genocidních událostí ve 20. století narůstala. Rozlišit, co genocida je a co není, je samozřejmě obtížné. Mnohé…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
