Zásah policie proti gruzínské nezávislé televizi Rustavi-2 na konci října vyvolal pouliční protesty, které odhalily nespokojenost veřejnosti s vedením země a hluboké rozpory ve vládní straně Občanská unie. Televize sice funguje dál, ale razie podle vzoru sovětských totalitních praktik jen podtrhla trend, který se jeví už delší dobu. Ztrácí se naděje, že země dodrží prozápadní směr a nastartuje reformy.
Rovnováha je pryč
Občanská unie byla od svého založení v roce 1993 aliancí sovětské nomenklatury, inteligence a technokratů proti radikálním nacionalistům. Politika opatrných kroků jí v předloňských volbách zajistila parlamentní většinu, ale přesto zůstala rozpolcena na konzervativní a proreformní proud. Před rozpadem ji chránilo jen politikaření prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. Útok na televizní stanici však ukazuje, že tento muž už není ochoten balancovat mezi oběma křídly a přiklání se na stranu stoupenců starých pořádků. Pětimilionová Gruzie si v devadesátých letech zakládala na své prozápadní orientaci. Dařilo se jí tím odvracet mezinárodní pozornost od tristního stavu ekonomiky, nefunkčních státních struktur a autoritářského systému. Ale nyní, deset let po rozpadu Sovětského svazu, už nikdo nechce přimhuřovat oko nad neschopností učinit nutné nápravné kroky. Mnohým Gruzíncům se stýská po blahobytu sovětských dob. Vládní nomenklatura dosud nebyla schopna zajistit ani zásobování vodou a elektřinou v hlavním městě Tbilisi. Absence reforem,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
