Z publikací českých fotografů, které letos vyšly, je kniha Tomkiho Němce, nazvaná jednoduše Václav Havel, formátem asi nejmenší. Pro naznačení jejího významu to ale zcela jistě neplatí. Dnes osmatřicetiletý Tomki Němec byl prezidentovým osobním fotografem v éře novodobého československého státu – tedy do Havlovy abdikace, která nese datum 17. července 1992.
Dlouhý odstup
Otázka, kdy Tomki Němec vytěží ze svého prominentního postavení, které mu neskrývaně záviděl nejeden tuzemský fotožurnalista, knížku, visela ve vzduchu už tehdy. Navíc tenkrát mohlo být její vydání ekonomicky velmi zajímavé – Václav Havel byl nadmíru žádanou politickou hvězdou a nebyl ještě opouzdřen standardními chrániči mocenského aparátu ani léta pilovanými postupy, jak komunikovat s lidem i s médii. Havel byl o deset let mladší než dnes, zcela jinak na tom byl i zdravotně, a i díky tomu měl jeho pohyb ve společnosti nesrovnatelně jinou dynamiku. Jenže žádná Němcova kniha se neobjevovala: autor pouze porůznu publikoval jednotlivé snímky. V roce 1998 naopak vydal vlastním nákladem svazek Havlových fotografií jeho následující osobní fotograf Jiří Jírů. Po tomto paskvilu kolorovaných záběrů vesměs velmi nevalné úrovně zůstalo „téma Havel“ pro kvalitní obrazovou knížku prakticky netknuto. Tomki Němec nepospíchal, ideu knihy ovšem neztratil ze zřetele. Připravoval maketu publikace, sháněl nakladatele a peníze. Po různých peripetiích, v poslední fázi především s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
