Volby bývají „třešničkou na dortu“ táhlých konfliktů. Už to známe: krveprolití - zásah mezinárodních sil - a pak volby coby happy end, kdy sami donedávna postižení rozhodnou o své budoucnosti. Ale sobotní prezidentské a parlamentní volby v Kosovu, s výjimkou loňského hlasování do obecních rad první volby po zásahu NATO z jara 1999, happy endem nebudou. Jejich výsledek totiž neodpoví na otázku, čím vlastně oblast je: státem, provincií, protektorátem? Občané si zvolí prezidenta a parlament, to ovšem neznamená, že si noví zastupitelé mohou zažádat o členství v OSN či vyslat vlastní reprezentaci na olympijské hry. Země připomíná do poloviny nalitou sklenici. Pro některé už je státem se vším všudy, podle jiných má k tomu na hony daleko. Záleží na úhlu pohledu.
Velké sousto
Je notoricky známo, že Kosovo se stalo dějištěm poslední ze série válek rozpoutaných na Balkáně po rozpadu federální Jugoslávie. Ale na rozdíl od ostatních postižených zemí dodnes nezískalo mezinárodní uznání nezávislosti, kterou tamější Albánci vyhlásili už před lety. Příčina je jen formální, leč účinná: Kosovo nebylo v někdejší federální Jugoslávii republikou, nýbrž pouze autonomní provincií Srbska. Zatímco rozpad federace podél republikových hranic mezinárodní společenství překouslo (viz také SSSR a Československo), rozpad jedné z republik - byť je vnitřní hranice Srbska s Kosovem jasně vymezená - je považován za příliš velké a nebezpečné sousto. V mnohých částech Evropy by mohl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
