Čečenská metropole Groznyj dnes připomíná rozbombardované Drážďany. Přestože těžké pouliční boje tu skončily již před půldruhým rokem, působí zdejší scenerie stále dojmem, jako by tanky a dělostřelectvo opustily ulice sotva před pár hodinami. Život se však v tomto násilím zmítaném severokavkazském městě přece jen opatrně vrací do normálnějších kolejí. Bazar, který se pomalu rozrůstá nedaleko centrálního náměstí Svobody, se pak pro mnohé Čečence přežívající již několik let v ruinách kdysi bohatého těžařského města, stává jiskřičkou naděje, že věci se v jejich zemi pohnou k lepšímu.
Úplatky nade vše
Na korbě zrezivělého náklaďáku Aliho Sambijeva (35), přistaveného na hlavním grozněnském bazaru, leží obrovská hromada jasně červených rajčat. Dobrá úroda z letošního léta dává Alimu šanci na slušný obchod. „Rajčata po dvou a půl rublech za kilo rozprodám tak za týden. Konkurence je velká, každý se teď snaží prodávat a něco málo vydělat, ale já si nestěžuju,“ říká malý zarostlý muž, v jehož opatrném a trochu pokřiveném úsměvu se leskne několik zlatých zubů. Spíš než konkurence jej ale trápí - stejně jako většinu zdejších obchodníků – jiná noční můra. „Bezpečnostní situace a úplatky, úplatky a zase úplatky, to jsou naše největší problémy. Vozím rajčata od svých příbuzných na jihu Čečenska a než projedu zpátky do Grozného, ztratím tak desetinu zisku na úplatcích ruským vojákům na kontrolních postech,“ vypráví Ali a bezmocně máchne rukama. "Bez toho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
