Senátoři z ústavně-právního výboru zůstali minulou středu jako opaření. Poté co rok a půl pilovali novelu zákona, který by podstatně rozšířil přístup do archivů StB, sdělili jim v rozpravě v dosud nebývalé shodě zástupci všech čtyř tuzemských tajných služeb, že do budoucna bude přístup do archivů uzavřen.
Překvapili nás
Zpravodajci se odvolávají na česko-slovenskou smlouvu o rozdělení federálního majetku z konce roku 1999. Totiž - archivy Státní bezpečnosti jsou pořád formálně nerozdělené, federální. Podle mezinárodních smluv nesmí být zpřístupňovány dokumentace, které obsahují osobní údaje cizích státních příslušníků. V letech 1992–94 se ovšem obě země dohodly na způsobu, jak budou „společné federální“ dokumenty „odděleně“ přístupné. Což samozřejmě nebyl problém, protože drtivá většina estébáckých archivů byla vedena v okresech a krajích. Ale předloni podepsali premiéři Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda smlouvu o konci dělení majetku. „Smlouva tím zrušila možnost přístupu do archivů, protože jsou v nich údaje o cizích státních příslušnících,“ říkají zpravodajci.Fascinující je, že členové senátního ústavně-právního výboru vnímají zástupce tajných služeb jako oponenty svého návrhu. Tím by snad měl být politik, který za služby odpovídá, nebo třeba odborník znalý mezinárodního práva. "Zástupci služeb byli přizváni jako experti na archivy. Překvapili nás. Neznali jsme přesně znění česko-slovenské smlouvy, nevěděli jsme, zda se dá vyložit tak, jak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
