Před týdnem vyšla v britském deníku Guardian karikatura s poněkud pozměněným zákazem kouření. Text na ceduli hlásá: „Zákaz nadměrného a určitého druhu kouření, možná i pod pokutou.“ A přesně taková je i jedna z interpretací historické schůzky, která proběhla minulý víkend v Bonnu. Sto osmdesát zemí světa se zde mělo dohodnout na konkrétním omezování emisí skleníkových plynů, známém jako protokol z Kjóta. Dohoda se podařila, ovšem kompromisy jsou natolik velké, že jednoznačné hodnocení dnes prakticky nelze učinit. Oslavné nebo naopak pohřební projevy je nutno odložit na později.V samotném Bonnu rozhodně převládaly úsměvy. Kompromis se totiž podařilo vyjednat na poslední chvíli až v pondělí, kdy už měli delegáti sedět v letadlech na cestě domů. Tahoun celého procesu - Evropská unie - považoval odvrácení fiaska samozřejmě za úspěch. Nakonec se sice nepovedlo přesvědčit Spojené státy, které do Bonnu přijely jen zopakovat svoji zásadní nechuť snižovat emise, ale přidaly se alespoň Japonsko a Kanada, i když za cenu velkých ústupků. Snižování emisí má probíhat pomaleji, než předpokládalo Kjóto, navíc bez největšího znečišťovatele - USA. Evropanům se nepodařilo prosadit ani účinný mechanismus pokut za neplnění dohody ani výraznější mezinárodní investice do ekologické výroby elektřiny.Co tedy bonnská dohoda znamená? Konference se konala v čase, kdy vědci stále upřesňují své vize environmentálního vývoje příštích desetiletí. I podle těch nejstřízlivějších se planeta otepluje a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
