Globální adrenalin

Na setkání zástupců sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska (G8) minulý týden v Janově zemřel člověk. Italský karabiník zastřelil třiadvacetiletého antiglobalistu, který se během pouličních bojů s policií snažil společně s dalšími probít do policejního jeepu, kde se schovávalo několik strážců pořádku.Na nedávném summitu Evropské unie se také střílelo a fakt, že nikdo nezemřel, bylo dílem štěstěny. Podobně jako v Göteborgu se i v severoitalském přístavu střetly dva světy: příslušníci globální mocenské elity a odpůrci globalizace. Mezi nimi stály policejní jednotky, které dostaly za úkol držet tyto dva světy od sebe a přitom neprovokovat. Karabiník v autě použil poslední prostředek obrany. Zda oprávněně ať posoudí nezávislý soudce. Kdo však má zkušenost z podobných akcí a vidí televizní záběry z Janova, chápe, že policisté v sebeobraně přestávají střílet jen do vzduchu.Skupina organizací, které přijely do Janova protestovat proti globalizaci, se od násilí radikálů distancovala. Část z nich dokonce zrušila ohlášené sobotní demonstrace. Zástupci těchto hnutí nicméně anonymně připustili, že jim hojně medializované násilí prokazuje cennou službu. Kdyby totiž jejich lobbování u světových lídrů nebylo podpořené dramatickými záběry, těžko by dnes politická elita přistoupila na částečné oddlužení chudých zemí anebo založila světový fond na pomoc lidem trpícím AIDS, což se stalo právě v Janově. Jaký ale potom mají smysl bouře při summitu, který plní požadavky demonstrantů? A musí…