0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace8. 7. 20015 minut

Zapomenutý samaritán

Ještě před sto lety byl Masaryk přesvědčen, že česká otázka je otázkou náboženskou. Dnes se však spíše zdá, že pro Čechy se stalo otázkou samo náboženství. Před svátky zveřejnil Český statistický úřad první výsledky letošního censu. Ve srovnání s rokem 1991 signalizují značný pokles počtu lidí hlásících se k některé z církví. Taková čísla odpovídají i zjištěním, k nimž dospěly nedávné sociologické průzkumy (viz srovnání výzkumů EVS 1991 a 1999 na www.scac.cz). Stejné průzkumy ovšem poukázaly také na fakt, že religiozita jako taková v Česku zdaleka nemizí, pouze se přesunuje do méně institucionalizovaných podob (viz Respekt č. 25/2001). Denní tisk ovšem výsledky sčítání interpretoval jako „čísla dokládající pokles počtu věřících“. Dotazníky rozdávané občanům přitom otázku po víře vůbec neobsahovaly - statistici se ptali pouze na církevní příslušnost. Podobný omyl není zdaleka ojedinělý. V české veřejné diskusi zcela běžně dochází k ztotožňování pojmů náboženství, křesťanství a církev, ačkoli jde ve skutečnosti o tři dosti odlišné termíny. Je proto na čase hledat odpověď na otázku, proč k této záměně stále dochází.

Jóga jako gymnastika

Reklama

Aktivní příslušnost k některé z křesťanských církví byla v dobách komunismu spojena s obtížemi. Škála šikany sahala od diskriminačních opatření ze strany zaměstnavatelů, škol a policie až po spontánní projevy lidového hněvu. Komunistický stát…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc