Proč nejeli s Čedokem?
Nad vchodem poběžovického hotelu Hubertus visí bílá vlajka s psí hlavou uprostřed. Mezi staršími muži pokuřujícími na zápraží a jejich svátečně nastrojenými manželkami se občas mihne mládež v tradičních chodských krojích. Jenže dnes nepůjde o žádné setkání milovníků místního folkloru. Do západočeských Poběžovic se sjeli bývalí pohraničníci, aby tady, přímo na někdejší „čáře“, oslavili padesáté výročí komunistického zákona o státní hranici. Jeho výsledkem byl ostnatý drát kolem celé země a stovky mrtvých, jejichž jediným proviněním byla obvykle touha opustit „tábor míru a socialismu“ a žít ve svobodném světě.
Narušitel neprojde
„Vítáme Vás!“ hlásá nápis na dveřích Hubertusu. To ale tuto první červencovou sobotu neplatí pro každého. Bývalí strážci hranice zjevně ze svého řemesla nic nezapomněli. Vchod do hotelu je střežen s důkladností soukromých skinheadských dýchánků. Narušitel nemá šanci: bez té správné zelené visačky pro zvané dovnitř neproklouzne ani myš. Pořadatelé z militantní protiněmecké organizace Kluby českého pohraničí ovšem zájem médií přece jen očekávali, a tak si novináři mohou promluvit aspoň s tiskovým mluvčím celé akce Františkem Kovandou. Absolvent vysoké školy ÚV KSČ strávil na poběžovické posádce léta 1949–51 a vzpomíná na ně s láskou. „Pohraniční stráž střežila klid desítek tisíc lidí, odpracovaly se tu tisíce brigádnických hodin, řada chlapců se tu oženila,“ rekapituluje minulost. A výstavka o historii Pohraniční stráže za…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
