Na konci května se v pražské Akropoli objevila galicijská hudební skupina Milladoiro. Její vystoupení slavilo jednoznačný úspěch. Méně jisté ovšem je, kdo v sále si uměl pod jménem Galicie vůbec něco představit. Dnes představuje tento severozápadní cíp Iberského poloostrova pro většinu Středoevropanů opravdovou „španělskou vesnici“, ale kdysi dávno byl jedním ze zvučných center křesťanského světa. Sbíhaly se v něm poutní cesty z celé středověké Evropy, které věřící pro lepší orientaci vyznačili kamennými milníky, milladoiros. Stejnojmenná skupina je dnes používá k návratu z galicijské periferie do Evropy. Rozmanité prameny hudby Milladoira jsou přitom překvapivě věrnou mapou historie tohoto koutu Evropy, kolísajícího mezi pozicí kosmopolitního centra a bezvýznamné provincie.
Svatá válka
Království Galicie, do té doby známé snad jen jako konec světa Finis Terrae, se na výsluní pozornosti dostalo díky ostatkům svatého Jakuba. Našly se roku 813 v Santiagu de Compostela. Jejich objev nemohl být lépe načasovaný: Evropa se chvěla před expanzí arabských vojsk a samotná Galicie, jako ostatně celý Iberský poloostrov, byla Maury donedávna okupovaná. Následovalo zázračné zjevení Santiaga Matamoros (sv. Jakuba „Maurobijce“) v bitvě u Clavija (834): pomohl křesťanům k vítězství proti vojskům Abdurrahmána II., a kult vůdce svatého tažení proti islámu byl na světě. Vojákům křesťanské reconquisty dodala ikona nebeského bojovníka potřebou víru a odhodlání k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
