Vykastrovaná spiknutím světa

Když se v polovině šedesátých let dostalo českým čtenářkám a čtenářům poprvé do rukou dílo existencionalistické filozofky a spisovatelky Simone Beauvoir Druhé pohlaví, otevřel se jim naprosto nový pohled na vztahy mužů a žen. Mnozí se dlouho nemohli vzpamatovat z „rány pod pás“, kterou jim levicově orientovaná družka Jean-Paula Sartra zasadila svými úvahami o druhořadém postavení ženy ve vztahu k muži i ke společnosti. Druhé pohlaví, vydané poprvé francouzsky v roce 1949, zůstává dodnes klíčovou knihou feministického hnutí. Neméně silně otřásla ovšem angloamerickým světem fyzicky oslňující Australanka Germaine Greer (1939): s čerstvým doktorátem z proslulé britské Cambridge vydala v roce 1970 esejistický rozbor Eunuška (The Female Eunuch). Analýza situace západní ženy konce šedesátých let 20. století vynesla univerzitní profesorku na problematický piedestal velekněžky feminismu. Po třiceti letech dorazil „milník hnutí za osvobození ženy“ i do České republiky. Už tento fakt přesně vypovídá o neutěšené situaci feministických tendencí v postkomunistické realitě. Žebříček amerického časopisu Time uvádí Eunušku mezi stovkou knih, které zásadně ovlivnily myšlení dvacátého století. K nám se převratné dílo dostává zásluhou malého pražského nakladatelství One Woman Press, které Eunušku představilo letos na jaře v invenčním překladu Pavly Jonsson a s vysvětlujícími předmluvami britské pedagožky a feministky Bernie Higgins i autorky samotné.
Druhá vlna
…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










