O vzrušení na ukrajinské politické scéně není už více než půl roku nouze. Krizi vyvolanou násilnou smrtí opozičního novináře Heorhije Gongadzeho, na níž se podle opozice podílel prezident Leonid Kučma (Respekt č. 14/2001), posílil v závěru dubna pád vlády prozápadního reformátora Viktora Juščenka. V desátém roce nezávislosti doklopýtala padesátimilionová země na křižovatku, která, jak se zdá, rozhodne o jejím dalším směřování.
Stop reformám
Červenou kartu ukázal parlament Juščenkově vládě 26. dubna, v den patnáctého výročí černobylské havárie. Ve 450členné Nejvyšší radě hlasovalo pro vyslovení nedůvěry 263 poslanců, kteří se spojili v kuriózní protijuščenkovský slepenec. Zahrnoval komunisty, jejichž působení v minulých letech spočívalo v odmítání jakýchkoli reforem, které by v důsledku znamenaly odklon od sovětského modelu řízení ekonomiky. Ke komunistům se připojili poslanci vlivných oligarchických uskupení. Nelíbilo se jim Juščenkovo zprůhledňování ekonomiky, zejména pročišťování výnosného energetického sektoru. Protireformní účelové spojenectví těchto zákonodárců přednedávnem podrželo ve funkci generálního prokurátora Mychajla Potebeňka: nepopulárního, avšak o to více loajálního spojence prezidenta Kučmy. Sedmačtyřicetiletého ekonoma Viktora Juščenka uvedl prezident do úřadu těsně po svém znovuzvolení v prosinci 1999. Hospodářský odborník, bývalý guvernér národní banky a „otec“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
