Vraťte mi válku
Západní Hercegovina nepatří k místům, kde by člověk toužil žít. Kamenná poušť, v níž se ztrácí malá městečka stísněná mezi horami, láká jen nejzarytější romantiky. Chorvaté, kteří tvoří naprostou většinu zdejšího obyvatelstva, vždy patřili k bojovníkům za národní věc. Právě odsud se za druhé světové války rekrutovalo nejtvrdší jádro ustašovců a místní rodáci si v Haagu odpočítávají své až 45leté tresty za účast v bosenské válce. Nepoučeno historickou zkušeností vrhlo se nyní 300 000 hercegovských Chorvatů do nového a předem prohraného boje. S celobosenskou vládou, záhřebskými politiky i mezinárodním společenstvím.
Po boku s nepřítelem
Zástupci bosenských Chorvatů patří ke staré gardě politiků 90. let, kteří za války získali aureolu národních vůdců a dnes nepoznali, že staré časy už skončily. Lidé se namísto ideologií zabývají tím, co budou jíst k večeři, a politikům, kteří si z vybičovaného nacionalismu udělali výnosnou živnost, ukázali záda. První šok přišel koncem roku 1999 po volbách v Chorvatsku, kde zvítězila opozice a po desetiletí vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ) skončilo na smetišti dějin. Pro bosenskou pobočku HDZ, nejsilnější stranu zdejších Chorvatů, bylo však největší ranou zvolení Stjepana Mesiče chorvatským prezidentem. Právě on je nejdůraznějším odpůrcem vzniku „velkého Chorvatska“. Letošní volby v Bosně a Hercegovině znamenaly další katastrofu. Reformní opozice získala mírnou většinu a zformovala vládu jak na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
